Přírodní podmínky

Poloha a základní údaje

Území okresu Vyškov přísluší do následující vyšší geomorfologické jednotky.

• provincie Česká vysočina
• soustava Česko-moravská
• podsoustava Brněnská vrchovina
• celek Drahanská vrchovina

Území přestavuje kulturní středně hustě osídlenou krajinu s průměrnou ekologickou stabilitou.Tato je určována většími lesními komplexy, na volné ploše liniovými společenstvy, remízky a původními mezemi.Nezanedbatelná není ani estetická hodnota krajiny, která je však někde narušena scelením bloků orné půdy a zrušením původních mezí doprovodné zeleně polních cest.Území je poznamenáno menším výskytem volných vodních ploch.Reliéf terénu je členitý, průměrná nadmořská výška je 550 m.

Reliéf a geologické podloží

Drahanské vrchovině přísluší severní až severozápadním část okresu Vyškov, výrazná hranice oproti Vyškovské bráně je dána úpatím okrajového zlomového svahu.Základ geologické stavby tvoří souvrství spodnokarbonských (kulmských) sedimentů - břidlic, drob a slepenců.Z mladších sedimentů se zde místy vyskytují neogenní jíly, písky a štěrby a kvartérní sprašové hlíny, svahoviny a fluviální usazeniny údolních niv.Stavba je typicky klenbovitá.Ploché rozvodní partie nesou stopy třetihorního zarovnaného povrchu. Okraje jsou tektonicky rozlámány a prořezány hlubokými údolími vodních toků.

Klimatické poměry

Území patří do klimatické oblasti MT4, mírně teplé, vlhké.Průměrná roční teplota činí 6-7 °C, nejteplejším měsícem je obvykle červenec s průměrnou teplotou 16-19 °C, nejchladnější je leden s průměrnou teplotou -2 až -5 °C.

Průměrný roční úhrn srážekse pohybuje kolem 650-750 mm.Nejvíce srážek spadne v letním období (červen až srpen), nejméně v zimním a předjarním období (leden až březen).

Celkové proudění vzduchu ve volné atmosféře je charakterizováno převládajícím severozápadním směrem větru, v zimním období rovněž směrem jihovýchodním až východním.

Půdy

Převládajícím půdním typem jsou hnědé půdy kyselé na různých břidlicích, drobách a usazeninách karpatského flyše, lehké až lehčí středně těžké, s malou vododržností a dále mělké hnědé půdy na všech horninách, lehké, v ornici většinou strědně štěrkovité až kamenité, v hloubce 0,3 m silně kamenité až pevná hornina, výsušné půdy (kromě vlhkých oblastí)

Biogeografické poměry

Podle regionálně fytogeografického členění (Botanický ústav ČSAV 1987) tvořily území vyškovského okresu do fytogeografického obvodu - do Českomoravského mezofytika - Drahanská vrchovina (podokresy Drahanská plošina a Drahasnké podhůří) Sosiekoregion leží uvnitř hercynské podprovincie.

Biota

Dle Geobotanické mapy ČSSR vydané Botanické ústavem ČSAV (1970) tvořily původní vegetaci v severní části okresu květnaté a bikové bučiny.V teplejších částech Drahanské vrchoviny byly místně významné též acidofilní duobravy.Vodní toky byly doprovázeny luhy a olšinami.