Území okresu Vyškov přísluší do následující vyšší geomorfologické jednotky.
Území přestavuje kulturní středně hustě osídlenou krajinu s průměrnou ekologickou stabilitou.Tato je určována většími lesními komplexy, na volné ploše liniovými společenstvy, remízky a původními mezemi.Nezanedbatelná není ani estetická hodnota krajiny, která je však někde narušena scelením bloků orné půdy a zrušením původních mezí doprovodné zeleně polních cest.Území je poznamenáno menším výskytem volných vodních ploch.Reliéf terénu je členitý, průměrná nadmořská výška je 550 m.
Drahanské vrchovině přísluší severní až severozápadním část okresu Vyškov, výrazná hranice oproti Vyškovské bráně je dána úpatím okrajového zlomového svahu.Základ geologické stavby tvoří souvrství spodnokarbonských (kulmských) sedimentů - břidlic, drob a slepenců.Z mladších sedimentů se zde místy vyskytují neogenní jíly, písky a štěrby a kvartérní sprašové hlíny, svahoviny a fluviální usazeniny údolních niv.Stavba je typicky klenbovitá.Ploché rozvodní partie nesou stopy třetihorního zarovnaného povrchu. Okraje jsou tektonicky rozlámány a prořezány hlubokými údolími vodních toků.
Území patří do klimatické oblasti MT4, mírně teplé, vlhké.Průměrná roční teplota činí 6-7 °C, nejteplejším měsícem je obvykle červenec s průměrnou teplotou 16-19 °C, nejchladnější je leden s průměrnou teplotou -2 až -5 °C.
Průměrný roční úhrn srážekse pohybuje kolem 650-750 mm.Nejvíce srážek spadne v letním období (červen až srpen), nejméně v zimním a předjarním období (leden až březen).
Celkové proudění vzduchu ve volné atmosféře je charakterizováno převládajícím severozápadním směrem větru, v zimním období rovněž směrem jihovýchodním až východním.
Převládajícím půdním typem jsou hnědé půdy kyselé na různých břidlicích, drobách a usazeninách karpatského flyše, lehké až lehčí středně těžké, s malou vododržností a dále mělké hnědé půdy na všech horninách, lehké, v ornici většinou strědně štěrkovité až kamenité, v hloubce 0,3 m silně kamenité až pevná hornina, výsušné půdy (kromě vlhkých oblastí)
Podle regionálně fytogeografického členění (Botanický ústav ČSAV 1987) tvořily území vyškovského okresu do fytogeografického obvodu - do Českomoravského mezofytika - Drahanská vrchovina (podokresy Drahanská plošina a Drahasnké podhůří) Sosiekoregion leží uvnitř hercynské podprovincie.
Dle Geobotanické mapy ČSSR vydané Botanické ústavem ČSAV (1970) tvořily původní vegetaci v severní části okresu květnaté a bikové bučiny.V teplejších částech Drahanské vrchoviny byly místně významné též acidofilní duobravy.Vodní toky byly doprovázeny luhy a olšinami.